O NÁS

[vc_row equal_height=“yes“ css=“.vc_custom_1492936620463{margin-top: -50px !important;}“][vc_column][vc_tta_tour style=“modern“ color=“sky“ active_section=“54485″ no_fill_content_area=“true“][vc_tta_section title=“VOLNÉ PRACOVNÍ POZICE“ tab_id=“1550053623100-1cff3e8c-5f46″][vc_masonry_media_grid grid_id=“vc_gid:1557608946291-75cbc93f-0b2b-2″ include=“10612,10611,10610,10609,10627,10639,10635″][/vc_tta_section][vc_tta_section i_icon_fontawesome=“fa fa-hospital-o“ add_icon=“true“ title=“HISTORIE NEMOCNICE“ tab_id=“1492925651380-02b66b41-ec51″][vc_column_text]

1825 – 1827
V těchto letech zřídil tepelský klášter v Mariánských Lázních Všeobecnou lázeňskou nemocnici, která byla určena pro nemajetné, v lázních se léčící nemocné. Byla dotována z nákladů tzv. Saské nadace a z úroků kapitálu, vzniklého z darů hostů, z výnosů plesů a koncertů, z lázeňské taxi. Pacientům se poskytovalo zdarma ubytování, strava a léčení a do roku 1869 se zde vystřídalo asi 4000 léčených hostí. Nemocnice stála za hotelem Stern.

[/vc_column_text][vc_column_text]

1861
V roce 1861 byla v Mariánských Lázních postavena židovská lázeňská nemocnice s modlitebnou. Vedení se ujímali významní lázenští lékaři. Jedním z nich byl i prof. Samuel Basch, který zde od roku 1880 působil 35 lázeňských sezon, byl mmj. objevitelem nekrvavé metody měření krevního tlaku, jenž se od té doby používá po celém světě. Obě nemocnice ukončily činnost v roce 1894, po dokončení výstavby dnešní nemocnice.

[/vc_column_text][vc_column_text]

1881
V roce 1881 byl v Mariánských Lázních založen v rámci Nadace korunního prince Rudolfa tzv. Militarkurhaus s 45 lůžky.

[/vc_column_text][vc_column_text]

1894
Městská nemocnice byla v Mariánských Lázních vybudována v roce 1894. Byla zřízena proto, aby léčila členy pokladny lázeňských zaměstnanců a místního obyvatelstva. Již v tu dobu měla malý operační sál, izolační pavilon a 24 lůžek. Několik z těchto lůžek bylo vyhrazeno pro náhlá onemocnění lázeňských hostů. Městskou nemocnicí v pravém slova smyslu se stala teprve až v roce 1910, kdy již měla celkem 30 lůžek. Předtím jí patřil statut chorobince. Prvním chirurgem městské nemocnice byl Dr. L. Ingrisch, který zde působil do roku 1904. Po něm následoval Dr. Hans Zinkler (syn stavitele), a to do roku 1938. Posléze nastoupil Dr. Walter Gunter (asistent chirurgické kliniky z Prahy).

[/vc_column_text][vc_column_text]

1913
V roce 1913 bylo v nemocnici založeno prof. Hansem Rubritiem z Vídně jedno z prvních specializovaných urologických oddělení v bývalém Rakousku – Uhersku.

[/vc_column_text][vc_column_text]

1914
Za 1.světové války v roce 1914 sloužilo nemocničním účelům: Allgemeines Kurspital, Turnhalle, Krankenheim Asculap, Cafe Victoria a Israelitische Kurhospital.

[/vc_column_text][vc_column_text]

1928 – 1945
Při další stavební úpravě roku 1928 byla u nemocnice přistavěna jednopatrová nástavba s dřevěnou mansardou ( tento rok byl rokem největší konjunktury Mariánských Lázní s největším počtem návštěvníků a největšími zisky pro město ) . V roce 1930 byla dokončena přístavba operačního sálu a ústavní kaple. V této podobě , kdy nemocnice měla kapacitu 45 lůžek, se dočkala druhé světové války, kdy k nemocničnímu traktu přibyly ještě dva dřevěné baráky bývalého německého Červeného kříže. Ke konci války byla v Mariánských Lázních velmi chaotická situace, město se stalo útočištěm tisíců uprchlíků ( až 20 000 osob ) , a proto z řady lázeňských pensionů se postupně zřizovaly válečné vojenské lazarety. Do města byla navíc přesunuta i berlínská nemocnice Roberta Kocha s celým zařízením , personálem a s přibližně 2500 lůžky. Pro nemocné z řad civilního obyvatelstva byl zabrán též jeden velký hotel , protože malá městská nemocnice nemohla takovému množství pacientů postačit. V posledním fázi války byla v jednom z hotelů zřízena i nemocnice pro příslušníky americké armády. Do českých rukou přešla městská nemocnice dne 27.5.1945. Byla ve velmi dezolátním stavu a tísnilo se v ní 148 pacientů na 80 lůžkách, většinou šlo o příslušníky německá branné moci. Hygienické podmínky v městské nemocnici byly na konci války velmi žalostné, odpadky a vykopávky zeminy dosahovaly až do výše přízemních oken, podlahy v patře byly prohnilé, topení a vodovod v naprosto nevyhovujícím stavu, byl nedostatek prádla a lůžkovin, budovy byly zamořeny potkany a hmyzem. Nově jmenovaná česká správa nemocnice byla nucena se s těmito problémy vyrovnat co nejdříve- podařilo se to za cca 2 měsíce, vznikla tak nemocniční jednotka bez specializovaného oddělení a která měla 45 lůžek. Střední zdravotnický personál představovaly řádové sestry, převážně německá národnosti, nemocnici vedl přednosta a současně lékařský ředitel MUDr. Karel Weiner, který přišel z Prahy, kde byl primářem gynekologicko-porodnického oddělení.
První zatěžkávací zkouškou veřejného zdravotnictví bylo vypuknutí tyfové epidemie v období července a srpna 1945. Onemocnělo celkem 162 osob, převážně z řady českého obyvatelstva. Zde poprvé došlo k využití bývalého penzionu Taormína, kde vznikl nemocniční pavilon s infekčním oddělením. Epidemie byla velmi dobře zvládnuta, vyžádala si pouze šest obětí na lidských životech. Od roku 1945 se datuje vznik bezplatné poradny pro těhotné ženy.

[/vc_column_text][vc_column_text]

1947
V roce 1947 vzniká v nemocnici interní ambulatorium, které mělo rentgen, malou primitivní laboratoř a disponovalo též fyzikální léčbou. Jeho zakladatelem byl primář MUDr. Ladislav Hykel, který předtím působil v Praze. Do českých rukou přešla městská nemocnice dne 27. 5. 1945. Byla ve velmi dezolátním stavu a tísnilo se v ní 148 pacientů na 80 lůžkách, většinou šlo o příslušníky německá branné moci. Hygienické podmínky v městské nemocnici byly na konci války velmi žalostné, odpadky a vykopávky zeminy dosahovaly až do výše přízemních oken, podlahy v patře byly prohnilé, topení a vodovod v naprosto nevyhovujícím stavu, byl nedostatek prádla a lůžkovin, budovy byly zamořeny potkany a hmyzem. Nově jmenovaná česká správa nemocnice byla nucena se s těmito problémy vyrovnat co nejdříve- podařilo se to za cca 2 měsíce, vznikla tak nemocniční jednotka bez specializovaného oddělení a která měla 45 lůžek. Střední zdravotnický personál představovaly řádové sestry, převážně německá národnosti, nemocnici vedl přednosta a současně lékařský ředitel MUDr. Karel Weiner, který přišel z Prahy, kde byl primářem gynekologicko-porodnického oddělení.

[/vc_column_text][vc_column_text]

1948
Zákonem z roku 1948 se přeměnila všeobecná okresní nemocnice ve státní okresní nemocnici s právem veřejnosti a se zřízením dvou primariátů – všeobecným a interním. Po odchodu řádových sester byla zřízena zdravotní škola . Tato škola s moderním internátem a praktickou výukou v nemocnici po dobu cca 11 let dodávala střední zdravotnický personál pro všechny zdravotnická zařízení v okrese.

[/vc_column_text][vc_column_text]

1949 – 1950
V letech 1949 – 1950 byly nemocniční budovy částečně přestavěny a modernizovány, v tu dobu pak měla nemocnice 132 lůžek. Stále zde však přetrvávaly dva primariáty – všeobecný a interní, vedený MUDr. Ladislavem Hyklem. V těchto letech proběhla též rekonstrukce nevyužitého penzionu Taormina, čímž se navýšila kapacita nemocnice na 218 lůžek. V roce 1949 vznikla protivenerická poradna. Péči o děti převzala v roce 1949 samostatná dětská poradna. Od roku 1950 bylo při zdejší nemocnici zřízeno malé dětské oddělení, jehož primářem byl MUDr. Ladislav Janíček, který postupně vybudoval síť léčebné a preventivní ambulantní péče a vedl zároveň zdejší Masarykovu dětskou léčebnu nespecifických chorob dýchacího ústrojí. Od roku 1950 existuje chirurgické ambulatorium včetně rehabilitace, jehož primářem byl MUDr. Josef Kropáč.

[/vc_column_text][vc_column_text]

1951
V roce 1951 byla větší část staré budovy nemocnice zničena požárem. Následně místo původní vyhořelé dřevěné nástavby bylo vystavěno zděné druhé patro nemocnice.

[/vc_column_text][vc_column_text]

1952
V roce 1952 byla městská nemocnice vyhodnocena jako nejlepší nemocnice v tehdejším Karlovarském kraji. V tomto roce byla při obou nemocnicích tehdejšího okresu zřízena moderně organizovaná dopravní zdravotní služba se samostatnými dispečery a nepřetržitou pohotovostní službou. Vzniká neurologické a oční ambulatorium. V tomto roce je také ustavena lékařská posudková komise (LPK), dále pak je zavedena pohotovostní lékařská služba.

[/vc_column_text][vc_column_text]

1953
V roce 1953 vznikla v Mariánských Lázních hygienicko-epidemiologická stanice ( OHES). Dále v tomto roce byla založena protialkoholní poradna se záchytnou stanicí – jako jediná v bývalém Karlovarském kraji, fungovala až do roku 1959, kdy ji přeložili do centrálního zařízení v Sokolově , určeného pro několik okresů.

[/vc_column_text][vc_column_text]

1954
V roce 1954 bylo ve dvojbudově Westminster-Akademie zřízeno ORL oddělení s 25 lůžky, jehož primářem byl MUDr. Josef Suchý, který přišel z Klatov. V pensionu Berta vzniká oční oddělení s 15-ti lůžky v čele s primářkou MUDr. Vlastou Doležalovou. V této době měla nemocnice 272 lůžek a šest primariátů.

[/vc_column_text][vc_column_text]

1955
V roce 1955 došlo ke zrušení zdejšího infekčního oddělení a nemocní byli převáženi do nemocnice v Chebu nebo do Karlových Var, provoz dermatovenerologického ambulatoria přebírá prim. MUDr. Zdenka Vojáčková.

[/vc_column_text][vc_column_text]

1956
V roce 1956 je otevřeno oční lůžkové oddělení a ORL ambulatorium. Na interním ambulatoriu začal pracovat MUDr. František Svačina.

[/vc_column_text][vc_column_text]

1957
Z důvodu velkého množství urologických pacientů přicházejících k léčbě do Mariánských Lázní bylo v roce 1957 nově otevřeno urologické oddělení , jehož zakladatelem byl primař MUDr. František Muller.

[/vc_column_text][vc_column_text]

1960 – 1989
V roce 1960 byly OÚNZ Mariánské Lázně zajišťovány již veškeré standardní i nadstandardní zdravotnické služby. V tomto roce měl OÚNZ 51 lékařů a cca 450 pracovníků zdravotnického personálu a ostatních zaměstnanců. Od 1.7.1960 přestal okres Mariánské Lázně i OÚNZ existovat a jeho zdravotnická zařízení územní i lůžková přešla do dvou nově otevřených okresů – ze tří pětin do OÚNZ Cheb a ze dvou třetin do OÚNZ Tachov. Bývalý OÚNZ Mariánské Lázně se stal nemocnicí s poliklinikou , začleněnou organizačně do OÚNZ Cheb. Postupně byla přeřazována některá lůžková oddělení do nemocnice II. typu v Chebu, naopak však byly rozšířeny některé poliklinické služby. Vzhledem k přestárlosti budov bylo v tomto období přistoupeno k jejich rozsáhlé rekonstrukci, která probíhala až do roku 1981. Byla mmj. provedena rekonstrukce dětsko-kojeneckého oddělení, budovy interního oddělení v Taormíně, v jejímž suterénu vznikla moderní biochemická laboratoř a na interním oddělení pak jednotka intenzivní péče kardiologicky zaměřená , v roce 1965 pak mohlo po rekonstrukci vzniknout samostatné centrální rentgenové oddělení. Zmodernizována byla i budova ředitelství s centrální kuchyní, naposledy pak byla zrekonstruována všechna operační oddělení. V roce 1981 tak mohla sloužit všechna modernizovaná a nově vybavená oddělení nemocničních a poliklinických služeb plně zdraví občanů i lázeňských pacientů.
V Mariánských Lázních působily v létě v lázeňských zařízeních významní čeští lékaři v řadách tzv. „brigádníků“, kteří vykonali nesmírně mnoho pro mladou vycházející generaci lékařů, patřili mezi ně např. profesoři Pelnář, Hynek, Prusík, Charvát, Vondráček, Pačes , Hodek, Liška,Cmunt, Mates a další. Od roku 1977 do roku 1989 byl ředitelem nemocnice MUDr. Zdeněk Sosnovský. Pan primař MUDr. Zdeněk Sosnovský pracuje v naší nemocnici dosud a je pro nás všechny velkou lékařskou i morální autoritou.

[/vc_column_text][vc_column_text]

1992 – 2008
Dne 1.1.1992 po zániku OÚNZ v Chebu byla podle zákona č. 367/1990 Sb. o obcích zřízena ke dni 1.1.1992 Městská nemocnice v Mariánských Lázních. Vedení městské nemocnice společně s radnicí zahájilo přípravy na vypracování privatizačního projektu. V tu dobu byla nemocnice územně rozdělena do dvou areálů. V areálu tzv. „dolní nemocnice„ byly umístěny oddělení chirurgie, gynekologie, porodnice, urologie, ARO, operační sály a rovněž technické provozy a stanoviště rychlé zdravotnické pomoci. V tzv. „ horním areálu Taormína“ bylo umístěno interní, dětské oddělení, oddělení klinické biochemie a hematologie, poliklinika, ubytovna, kuchyně a ředitelství, dispečink dopravní zdravotní služby, v budově centrální polikliniky pak centrální rentgen a služebna lékařské služby první pomoci. Do majetku nemocnice spadalo i zubní oddělení v Lidické ulici, veškerá obvodní zdravotní střediska a rovněž plicní středisko v Dykově ulici. V nemocnici pracovala řada významných lékařských osobností, kteří spojili svou profesní lékařskou dráhu s naší nemocnicí , uveďme např. za interní oddělení prim. MUDr. Antonína Somola , MUDr. Bálkovou, vrchní sestru Valešovou, za dětské oddělení prim. MUDr. Miloše Friedmana, MUDr. Horákovou, MUDr. Hůrkovou, vrchní sestru Paškovou, za chirurgické oddělení MUDr. Zdeňka Sosnovského, MUDr. Salamiccace, MUDr. Faita, MUDr.Šaratu, MUDr. Chlapce, za gynekologicko-porodnické oddělení prim. MUDr. Karla Jindřicha, za RTG oddělení prim. MUDr. Jaroslava Krause, za oddělení ARO prim. MUDr. Pavla Nápravníka, MUDr. Slavíkovou, MUDr. Dvořáka, za urologické oddělení prim. MUDr. Ivo Nápravníka, MUDr. Bendu, za oddělení klinické biochemie MUDr. Herzika, laboranty Moravce a Černou, za RHB paní Janu Sosnovskou.
Vývojem událostí byla nicméně postupně omezována a rušena některá oddělení až do stavu, kdy byla kapacita nemocnice 127 lůžek v 5 odděleních.

[/vc_column_text][vc_column_text]

2008
V roce 2008 získala od Města Mariánské Lázně 66% podíl v nemocnici společnost Asklepion SG Hospital, s.r.o., která se zavázala investovat do vybavení nemocnice a postavit nový pavilon. V roce 2010 došlo k navýšení podílu na 87%. 13% podíl vlastnilo Město Mariánské Lázně. Bohužel záměr výstavby nového pavilonu nebyl realizován a nemocnice změnila od 1.11.2011 vlastníka , stala se jím Západní zdravotní , s.r.o.

[/vc_column_text][vc_column_text]

2013
K 1.1.2013 došlo k utlumení operačních oborů, byla ukončena činnost urologického lůžkového oddělení, chirurgického lůžkového oddělení včetně operačních sálů a JIP. Z akutní péče zůstalo pouze 27 lůžek interního oddělení, zbytek lůžek byl převeden na ošetřovatelkou péči.

[/vc_column_text][vc_column_text]

2014
K 30.6.2014 dochází k uzavření posledního akutního lůžkového oddělení, oddělení interny. Jejích 27 lůžek je převedeno na lůžka následné péče. V tu dobu disponuje nemocnice celkem 123 lůžky, z toho 57 lůžky následné péče a 66 ošetřovatelskými, včetně 20 lůžek sociálních. Ambulantní péče zůstává beze změny.

[/vc_column_text][vc_column_text]

2015
V roce 2015 dochází ke změně majitele nemocnice, který se snaží rozvíjet spektrum poskytované ambulantní péče a také zkvalitnit poskytovanou ošetřovatelskou a léčebnou péči na lůžkách DLP a LNP.

[/vc_column_text][/vc_tta_section][vc_tta_section i_icon_fontawesome=“fa fa-money“ add_icon=“true“ title=“SPONZOŘI & DÁRCI“ tab_id=“1528628400186-531f7b9a-3dd7″][vc_column_text]Sponzorský účet : ČSOB – 276451320 / 0300

 

 Sponzor Částka  Účel
Ovesné Kladruby 5 000 Kč Vybavení ordinace dětského psychiatra
Trstěnice 5 000 Kč Vybavení ordinace dětského psychiatra
Vavřík Josef 5 000 Kč Rozvoj nemocnice
Pavlištová Miroslava 13 000 Kč Rozvoj nemocnice
Chvojková Ivana
15 000 Kč Vybavení interní ambulance (tlakový holter)
Gabriel Jaroslav 10 000 Kč Rozvoj nemocnice

[/vc_column_text][/vc_tta_section][vc_tta_section i_icon_fontawesome=“fa fa-picture-o“ add_icon=“true“ title=“FOTOGALERIE“ tab_id=“1497194203857-0c08b6e9-d700″][vc_gallery type=“image_grid“ images=“9870,9869,9868,9867,9864,9865,9866″ img_size=““][/vc_tta_section][/vc_tta_tour][/vc_column][/vc_row]